Ženy se za mnou obracejí s mnoha důvodů. Rodina, partneři, osobní problémy, problémy v práci. Jsou nespokojené, chtějí něco změnit, mají strach z neúspěchu, strach z úspěchu, bojí se názoru okolí, toho, že selžou.
Co za to může?
Nízké sebevědomí. Náš metr pro všechno. Spouštěč vnitřního kritika, který je nemilosrdný, nebere si servítky a vždy a přesně ví, kde je otevřená rána, aby do ní plivl svou ohnivou slinu. Když se na nízké sebevědomí a následného vnitřního kritika podíváme z jiného úhlu, zjistíme, že nás vlastně chrání. Je to chrabrý ochránce, který chce zachovat zbytky naší osobnosti, a proto nám nedovolí pouštět se do ničeho odvážného. Vždy nás v čas zastaví. Raní velmi bolavě a nám se pak do ničeho nechce. Toť jeho úkol.
Co když se ale z vnitřního kritika stane despota, který nás dusí dnem i nocí. Hlavně v noci, kdy se uklidníme, tak spustí svůj řev „Nespi!! Ty nevíš, co jsi provedla? Jak můžeš spát když víš, že….!!!!“
Jeho moc a síla způsobuje nemalé osobní potíže. Jeho hlas „nejsi dost dobrá“ vede k přehnané žárlivosti, úzkosti, strachu, že o něco nebo někoho přijdu, vyplavují se nám zážitky s dětství, kdy se k nám rodičové nechovali zrovna férově a tím se jeho síla znásobuje neuvěřitelnou rychlostí. A proč ho posloucháme a jsme mu tolik oddány? Protože mu věříme. A proto, že nevěříme samy sobě. Protože už jsme se tak vžily do hlasu kritika, že si myslíme, že jsme jím samy. A ano, nakonec je to pravda. Nakonec jsme sobě těmi největšími katy.
Ženy, které se nenávidí, zlobí se na sebe, pohrdají sebou, svou krásou, tím co dokázaly, nic nemá hodnotu, protože jejich vnitřní kritik hovoří jasně „za nic nestojíš, kdo by tě chtěl, podívej se, jak vypadáš, vždyť se o sebe neumíš ani pořádně postarat, nechápu, o co se snažíš, neměla bys držet dietu?“
Zaplatíte svého kritika?
Kdybychom musely svého vnitřního kritika platit hodinově, která z vás by na to měla? Je to nepřetržitý pracant. Nikdy nespí. Nenechá si ujít sebemenší příležitost.
Slabé místo
I na něj ovšem něco platí. Tak jako každá zlá bytost v pohádce má své slabé místo, ani náš vnitřní kritik o něj nebyl ochuzen. Platí na něj sebeláska. Hromada sebelásky, která ho zničí, zůstane z něj pouze malý ustrašený stín, který ovšem nikdy nepřestane čekat na svou šanci. Sebeláska se stane jeho pánem a on je jako šašek, který pro svého pána dělá vše, co mu řekne, ale nikdy nepřestane číhat, zda pánova pozornost nepolevuje, aby mohl zaútočit podlou zbraní a ukrást mu jeho místo.
Jak na tu sebelásku?
Můžete si koupit ebooky o sebelásce, knihy, zaplatit si terapie, nechat sebelásku postupně rozvíjet pomocí andělů, silových zvířat, šamanských technik….no je toho spousta pro každého. Můj tip je ale zcela jiný. Osvědčený, nejrychlejší a jde přímo k jádru věci. Mnohým se to zdá ale tak jednoduché, že tomu nevěří a raději se motají v klubku všemožných technik až do vyčerpání. Pokud si neumím být vědoma sama sebe, potřebuji nějakou pomocnou techniku, která mi pomůže a nakonec mě to stejně dovede k vědomí sebe sama, čili trvalé sebelásce a lásce všeobecně.
Cpeme to hlavou
Problém v dnešních pomocných technikách vidím v tom, že si je ženy cpou hlavou. Proč hlavou? Hlava je přece doména mužů, ti potřebují věci chápat, analyzovat, škatulkovat. Žena nepotřebuje nic pojmenovávat. Žena to potřebuje hlavně cítit. Vnímat bolestně i radostně až jí to bude brát dech.
Vagína
Nejvíce emocí máme ukrytých ve vagíně. Schválně. Která z vás pravidelně masturbuje? Která z vás si dokáže běžně sahat do vagíny, tak běžně a pravidelně, jako provádím mytí zubů? Která z vás sleduje, jak se její vagína má? Co mi dává za signál? Co si už dopředu myslí o partnerovi, se kterým se hodlám vyspat? Jak se na ní podepsaly roky strádání? Je toho spousta a ona toto všechno ví. Ona toto všechno umí vyhodnotit mnohem dříve, než naše hlava. A když se neumím s láskou dotýkat své vagíny, své životní energie, jak chci vést plnohodnotný spokojený život?
Je v ní ukrytá naše životní síla. Mám zkušenosti, že ženy, které uvěřily, že je to tak a začaly se s láskou dotýkat své vagíny, dopřávaly jí vnitřní masáž, vyhlazovaly si jizvičky, zatvrdlinky, jednoduše věnovaly se sobě, potvrdí, že se jim změnil život.
U takovéto práce na sobě, dojde k velkému uvolnění emocí už při prvním léčení. Najděte si místo, kde je vám dobře, může to být např. vana, svíčky, příjemná hudba a ujměte se prozkoumávání. Je to vaše tělo. Vy sama jste klíč k vyřešení všech svých obtíží. Netřeba hledat zvenčí. Začněte zevnitř a to doslova.
Nebojte se přicházejících emocí. Nechte je hlavně plynout, nezastavujte je. Musí ven, aby byly očištěny a zaujaly své správné místo ve skládačce našeho života. Pokud budete mít vize, prožijte je, ale neulpívejte na nich. A hlavně se nebojte. Nezažijete nic, na co nejste připraveny a co byste nezvládly.
Odměna
Odměna za vaši odvahu je veliká. Jiný pohled na svět. Začnete více cítit, být empatické, ale zároveň si samy určitě své hranice osobního prostoru. Budete se cítit vnitřně silné na zvládnutí i těžkých úkolů. Vaše orgasmy nabudou úplně jiného rozměru. Muži na vás budou pohlížet s úctou. Už se nebudete muži nabízet, jen proto, že by se to mělo. Už za lásku nebudete platit svou vagínou. Přestanete o sobě mluvit s despektem a každý si všimne, jak dobře vypadáte. A je to proto, že začne zářit vaše vnitřní světlo. Láska ve vás a vy se jí začnete stávat. A za tu práci stojí. A navíc….je to i potěšení, co si budeme povídat . Tak která se do toho pustí, ženy?
