Hmota není duchovní? Už DOST!

Ve filmech bývá spousta moudra, pokud slyšíte správně. Nedávno jsem shlédla Spidermana, který byl v „matrixu” a nemohl ho vůbec ovládat. Ovládal jej jeden „temný” a házel s hrdinou ze strany na stranu a z reality do reality, že už vůbec nemohl vědět, kde je. V tom zaznělo to, co jsem přesně potřebovala slyšet….

„Pokud chceš poznat iluzi, musíš vlézt do ní a rozpustit ji zevnitř!”

V tu ránu mi bliklo, co to poslední týdny dělám. Měla jsem silný nutkavý pocit, že hmota se silně spojuje s tím, co bývá nazýváno duchovní sférou. Ach jaká to pastička! Jaké mylné rozdělování téhož!

Jak špatně jsme pochopili učení o hmotě, jak špatně jsme uchopili nauky o mysli a egu, jak křivě jsme zohavili celý tento iluzorní a nádherný svět a jak jsme pošpinili samotnou mysl!!!

Mysl je dobře, hmota nám slouží!

Všechny mystické směry říkají, jak je nutné zbavovat se mysli, jak nelpět na hmotě, jak odevzdávat a nic neschraňovat a v pařátech těch, kteří tato učení přebrali od skutečně osvícených mistrů, se toto moudro stalo ohavným paskvilem, který nás NE PŘIBLIŽOVAL, ale ODDALOVAL od PRAVDY!

Jak by hmota měla být špatně, když je tvořena božským? Jak by mysl mohla být špatně, když je tvořena božským? Jak se má člověk zbavovat ega a mysli, když jsou to jeho služebníci čekající na uznání?? Nelze!! Jakýmkoli pokusem se od něčeho takového oddálit se jen oddaluji od PRAVDY a začnu se zmítat v pseudoduchovní iluzi!

Pokud chceš poznat iluzi…

Pakliže chci rozpoznat iluzi od pravdy, musíš přestat v prvé řadě tyto dvě veličiny rozdělovat. Není Pravda a není Iluze, všechno je to jen část toho jednoho! Jedna část mince, kterou musím uvidět ze všech stran. Dokud nezačnu uctívat iluzi a vidět její záměr, nepřelezu na druhou stranu. Je TO JEDNO! Potkej svou přebubřelou mysl a poděkuji jí od srdce, že tu s tebou celou dobu byla. Pomazli ji jako malé děťátko, které tak moc touží po pozornosti. Jedině to je cesta, jak ji a pak sebe udělat harmonickou bytostí.

A co teď?

Teď? Teď si dopřej vše, co sis dříve myslel, že nepotřebuješ, že je to zbytečné, že to nezapadá do tvého duchovního vývoje, nebo by tě v duchovním vývoji mohlo brzdit. Zapomeň, že jde lapit do hmoty a zapomeň, že se nějakými technikami dostaneš k Bohu. Zamiluj se do světa takového jaký je. Tvá rodící se láska k němu dá hmotě dostatečnou úctu, aby mohla ustupovat do ústraní. Ale až bude plně prožita! Chceš velký dům? Směřuj k němu! Chceš nosit oranžové roucho, ale mít statísíce v kapse? Dovol si to! Máš nějaký fakt hmotný sen či záměr? Chceš si půjčit milion na úplnou kravinu? Jdi do toho! Hurá do něj! Je nejlepší čas! A až poznáš dokonale hmotu, až si splníš každé přání, po kterém toužíš a budeš naplněn, pak se nadechneš, poděkuješ a pak teprve se TO ODEVZDÁ SAMO.

AMEN