Jsem měsíc a půl doma a až nyní se mohu dívat na Kostarickou cestu s nadhledem. A vy na první díl seriálu, který tvoří můj spolucestovatel Kuba. Snad se taky zasmějete, jako my ?
Nadhled
Když se mě první měsíc někdo zeptal, jestli bych jela znova, otřásla jsem se. Po příjezdu domů, když se mé tělo dostalo do známého bezpečí a klidu, mi vypadla hromada vlasů, bylo mi pár dní šoufl a konečně mi povolil řitní svěrač. Johanka zůstala v „bezdůvodných“ horečkách a celá se nám osypala bolavým ekzémem. Naštěstí všechno rychle odeznělo.
Dnes, oproštěná od toho podvědomého stresu, jestli zrovna dnes bude všechno v pohodě se na Kostariku dívám jinak. Stále však s velkým respektem. Vzpomínám na krásná přátelství, na dny plné povídání a smíchu, na vtípky, které jsme na sebe dělali, na každodenní labůžo hody na farmě, na zpívání v autě, na smích, který vzniká z beznaděje, kdy vám už fakt nezbyde nic jiného, než se smát?…nebylo toho pěkného málo.
Poslední hodina
Nezapomenu na poslední kostarické chvíle, kdy jsme s polorozpadlým autem vjeli několikrát do neoznačeného protisměru, letadlo letělo už za hodinu, my neměli vybrané peníze, protože nám to ve dvou automatech nešlo a nedošly nám výsledky testu z nemocnice. Vystoupila jsem z auta a vrhla se majiteli vozu, který už na něj hodinu čekal, kolem krku a s pláčem říkám „Nesnáším to tu, prosím, už chci být doma!“ a fňukala mu do trička. Koukal na mě jako blázen a se soucitem říká „Je mi moc líto, co jste tu museli všechno zažít, moc se omlouvám.“ V letištní hale pak na mě čekal veliký nápis přes celou stěnu…
“ Přijeli jste pro dobrodružství, vracíte se pro mír.“
Finální dík
Vím, že asi vypadám jako hysterka, ale tady de vidět, jak moc jsem v době karantény zatuhla. Kostarika za to nemůže. To já jsem potřebovala probudit, zatřepat mozkem, aby se po roce a půl stagnace probral. Mise splněna! Dostala jsem přesně to, co jsem potřebovala a už dnes z toho velmi těžím a jsem šťastná, že jsem to dobrodružství podnikla. Díky za tuto zkušenost.
Více fotek najdeš na mém Instagramu. Koukni na starší příspěvky.
