Všichni děláme nějakou práci, za kterou dostáváme zaplaceno. Když o práci přijdeme, zpanikaříme a začneme se plni strachu ucházet o další. Sice to byla práce, která nás nebavila, nesnášeli jsme ji, ale co teď bez ní budeme dělat?
Tohle téma řeším dnes a denně s kýmkoli. Nezáleží na pohlaví, stupni vzdělání a dokonce ani výšce konta. O peníze a práci mají strach úplně všichni.
Co dělat nebo nedělat, když přijdeme o práci?
Je v tom mnohem více
V prvé řadě zopakuji mé oblíbené rčení “Nedělejte, proboha, z Vesmíru idiota.” To, že jste o práci přišli má daleko hlubší význam, než ten, že to chcete svést na osud či trest.
Zamyslete se pořádně. Bavila vás ta práce? Chodili jste tam s radostí? Cítili jste svobodu? Rozvíjeli jste se nějak? Vstávali jste ráno s odporem? Předstírali jste, že pracujete a s kolegy si nerozuměli?
Tak čemu se divíte? Byli jste v odporu se sebou samými a tento způsob žití není nikdy z dlouhodobého hlediska podporován. Bývá nám dána šance se rozhodnout, udělat první krok, ale pokud ho neuděláme a naše rezistence roste, je změna vykonána za nás, naší vědomou částí, nebo Bohem, chcete – li.
Vyhni se panice!
Celé tohle martýrium je pro vás jedno velké učení, jak důvěřovat, že je o vás postaráno. Všichni jsme učeni svobodě v lásce. Milovat sám sebe nejvíce a dovolit si svobodně žít a projevovat se. Cítili jste se po osmi hodinách v práci, která vás nebavila svobodně? Řekli jste si “Ty jo, to byl fakt skvělý den. Jsem sice utahaný, jak pes, ale rozhodně to stálo za to!”? Ne? Byli jste tedy svou vědomou částí duše, která ví, co je pro vás nejlepší, ušetřeni trápení!
No jo, jenže pak sepne vnitřní kritik a započne útok. “ Co budeš dělat? Z čeho zaplatíš nájem? Z čeho hypotéku, co budeš jíst?” Vnitřní kritik si pozve na kobereček svou sestru Paniku. Ta se velmi ráda postará o bezesné noci, ranní nevolnosti, návštěvy balkónu a přeměřování, jestli bydlíte dostatečně vysoko a skokem se jen nezmrzačíte.
Když vás přece jen chytne
Nechte ji být. Sledujte, co vám podhazuje za témata. Co vám říká nejčastěji. Jen ji pozorujte. Nehádejte se s ní, nesnažte se ji přeprat nebo dokonce dělat, že není! Řekněte jí, že ji vidíte a jen ji sledujte. Nechytejte se jí myšlenkami. Nechte si jí úplně zachvátit tělo. Prociťujte, jak se tělo třese, jak se bojíte, jak máte strach o svou existenci, jak si nevěříte. Vnímejte, jak se vám zvedl tlak a rozbušilo srdce. Jak se vám stahuje hrdlo a vidíte mžitky. Dýchejte ten vnitřní odpor do celého těla. Je léčivý i když to vypadá, že vás chce zabít. Neutíkejte od něj. Netrhejte si tu kapačku ze žíly předčasně. Když panika dostane šanci ve vás “jen být”, projde tělem, udělá revoluci a v poklidu odejde. Vás zachvátí klid a mír, který už vám jen tak někdo nevezme.
Zastav se a přestaň tvořit!
V tom klidu, který nazývám “bod nula” se zastav a nic nedělej. Mnoho lidí dělá chybu, že ihned, jak zvládne paniku a vyvázne z nejhoršího, začne hned tvořit z obavy. Jenže tím se dostane do úplně stejného kolečka a Paniku vystřídá kmotr Strach. Má větší sílu, je táhlejší, térovitější, napadá nás soustavně, ne nárazově, setrvává v nás v delších intervalech.
V bodě nula nedělej nic. Nepotřebujeme totiž, aby zase začala tvořit tvá hlava, ale potřebujeme, aby tvorbu převzala tvá duše. A ta tvoří jen z ticha, lásky, radosti a pocitu hojnosti.
Nic netvoř a začni si všímat všeho, co máš. Máš kde spát. Máš, co jíst, máš nějaké peníze v peněžence, v bance nebo pod polštářem. Možná jsou jen na pár dní, ale TEĎ je máš. Máš možnost se umýt, přečíst knihu, zajít si zacvičit. Máš teď spoustu volného času. Využij ho pro sebe. Pro to, co jsi chtěl každý den a nebyl na to čas. Sauna, procházka v lese, meditace při západu slunce, milování po obědě. Spaní do desíti. Užij si to. A naplň se tou radostí. Uchovej si ji a pořád si ji uvědomuj!
Jsi placen za radost
Dříve bylo dovoleno, aby lidé pracovali v místech, které nesloužili společnému blahu lidstva. Potřebovali jsme si zažít nesvobodu, ponížení, neúctu k sobě samému. Potřebovali jsme vidět, skrze zrcadla druhých lidí, jak si sami sebe nevážíme, jak mrháme svým časem, jak se neumíme ohodnotit, jak si lžeme do kapsy.
Čím dál tím více lidí je vytlačováno z pozic, které neslouží. Jsme nuceni vyvíjet pouze energii lásky a radosti a tím přispívat k vzestupu kolektivního vědomí a vědomí sebe sama!
Když v sobě udržíš radost, svobodu a hojnost a budeš to vše umět ocenit a poděkovat od srdce, budou ti každou chvíli zasílány dárky a inspirace. Najednou tě něco napadne, získáš práci, někdo tě obdaruje, přátelé, kteří tě brzdili odejdou a nahradí je noví, kteří tě chtějí inspirovat. Květiny kolem tebe začnou více kvést a vzduch bude sladší. Slunce bude svítit jen pro tebe a stromy v lese tě budou zdravit. Lidé se na tebe začnou usmívat a budou s tebou chtít trávit čas. Pak budeš umět být šťastný i jako vyvažeč septiků. Zažiješ příliv přesně takové hojnosti, jakou v sobě pociťuješ.
Strach nebo Láska?
Při každé své tvorbě a činnosti se zamysli. Vychází tato činnost ze strachu nebo z lásky? Dělám ji, protože musím, nebo protože chci? Dělám ji, protože v klidu přijímám denní výzvy a běžné povinnosti a nebojuji s nimi, nebo protože za ni dostávám peníze, ale nechce se mi?
Když zjistíš, že tvoje činnost vychází ze strachu, zastav ji. Zastav prohlížení inzerátů, volání známým, vymýšlení projektů a plánování. Řekni dost. Musíš toho vnitřního kritika občůrat. Možná to bude znamenat, že pár dní proležíš. Budeš se cítit na nic a nevyužitě. Neschopně a v depresi. I to jsi ty a přesto nic nedělej. Běž na procházku, projeď se na kole, zaplav si a uvědomuj si stále svou denní hojnost. Že vše, co potřebuješ máš.
Přepnutí
Samotný pocit klidu a hojnosti by ti měl stačit. Uvědomíš si “Co vlastně šílím? Proč si vytvářím domněnky o tom, jak to bude? Vždyť já skutečně všechno, co dnes potřebuji mám!”
Naše omezená mysl, není schopna vymyslet něco, co nezná. Bude se tedy snažit váš nový stav nacpat do svých škatulek. A to je provázeno nepříjemnými pocity. Zaměřuj se stále na pevný bod v sobě, že už vše, co potřebuješ máš. Tím se přeladíš na energii hojnosti a OKAMŽITĚ je k tobě přitahována činnost, která má plnit tvůj záměr na Zemi.
Peníze jsou energie lásky
Jsi tedy placen za radost a pocity štěstí. Z čeho radost nemáš, co tě nebaví a netěší, bude ti odebráno. Vědomí lidstva teď stoupá natolik rychle, že je vidět stále více jedinců, kteří už chtějí žít jinak. Váží si svého času a chtějí si plnit sny. Dělat v životě to, co je baví, radovat se z toho a být za to zaplacen. Přestaň limitovat Vesmír tím, že si myslíš, že k tobě peníze přijdou určitým způsobem. Mohou přijít jakkoli. Peníze jsou energie lásky. Kde je k nim neláska, tam chodí nerady. Kde jsou brány jako něco špinavého, tam se nedrží. Kde jsou považovány energii, která nikdy neubývá, která nepatří nikomu a kde se může projevit svobodně, tam se drží.
Můj muž řekl jednou nádhernou pravdivou větu:
“Peníze jsou jako voda v kohoutku. Mám žízeň, napustím si sklenici. Potřebuji pro přátele, napustím plný džbán. Nestarám se, jestli je tam vody dostatek. Prostě vím a věřím, že je a nepřemýšlím nad tím.”
Stejné je to i s penězi. Vypěstujte si nový návyk. Věřit, že tam pořád jsou. Na účtě, v peněžence, v lednici v podobě jídla, v autě v podobě benzínu, v dárku od přítele….hojnost se projevuje všemi způsoby a tak se nestarejte, jestli je jí dostatek.
Pozn: Pokud máš nějaký krátký příběh o tom, jak k tobě hojnost přišla, klidně se poděl v komentářích.
