Transformace ženské sexuální energie a Doba temna

Čím dál častěji se setkávám se ženami, které prožily vzestup své sexuální síly a následně o ni přišly, což je uvedlo do hluboké deprese a smutku. Ženy, které se všemožně snaží získat tuto sílu zpět, znovu se cítit jako bohyně, vnímat totální souznění a napojení na matičku Zem. Cítit, že žijí, a že jsou součástí něčeho velkého a naprosto magického, co přesahuje lidské chápání. Vnímat, jak každá jejich buňka vibruje v souladu s vesmírem. Vzestup a následná ztráta tohoto vnímání zanechává na duši ženy hluboké šrámy. Jakoby přišla o domov a o to nejláskyplnější vyjádření, které v životě mohla zažít. Jenže….

Fáze 1 – Dozrávání

Žena dozrávající se může dlouhou dobu nacházet ve fázi zrání. Oběvuje svá skrytá traumata z dětství, učí se odpouštět, učí se milovat své tělo, léčí si pomocí sebepoznávání své hluboko ukryté křivdy. Její kundalini energie se zmítá mezi první a třetí čakrou. Toto období bývá těžké, ale sebepoznávání přináší občasné úlevy a drobné stavy extáze. Temnota střídá světlo, nálady hluboce kolísají nahoru a dolů. Pocit výhry střídá pocit prohry.
Tato fáze je vlemi důležitá. Žena zjisťuje, kým není, co nechce zažívat ve vztazích, sbírá sílu k velkým životním změnám a rozhodnutím, učí se se sebou nemanipulovat a její tělo se pomalu kalibruje na vzestup. Tento proces musí být zdlouhavý, protože její tělo si kousek po kousku, při každé zvládnuté zkoušce a zátěži zvyká na vyšší vibrace. Tímto zdlouhavým způsobem žena dozrává do fáze číslo dvě.

Fáze 2 – Vzestup

Žena prošla katarzí. Zvládla rozvod, zvládla těžkou rodinnou situaci, ve které se trápila, prohlédla svá dětská traumata, odpustila rodičům…prozření, hluboké „Aha” momenty, uzdravení, prostě wow! Tímto se uvolňuje její energie uvězněná v prvních třech čakerních talířích a doslova vystřelí do srdce! Tento zážitek se jen těžko popisuje slovy, protože je to tak silné, tak všeobjímající a tak mocné! Otevřené srdce vyplavuje ohromné množství blaženosti a vnitřní síly. Je to pocit „Zvládnu vše a s láskou, jsem vším, cítím vše!” Sexuální prociťování je tak obrovsky blažené a pouhý pohled do očí, či jemný dotek milované osoby způsobuje obrovský třesk. V tuto chvíli se vracíte domů, jste spojeni s celým vesmírem. Čím hlubší předchozí traumata, tím silnější a mocnější vzestup. Jenže…

Doba temna

Nikdo neumí přesně popsat, čím se to stane a proč se to stane, ale toto období vzestupu skončí a všechno to hluboké najednou nejde cítit. Zaplaví vás panika, že jste něco provedly, udělaly špatně, něco zanedbaly, protože tohle přece musí být trest! Od této chvíle začínáte pracovat na tom, aby se dřívější prožitky sebe samé vrátily. Za ohromné vynaložené úsilí a peníze přicházejí jen mlhavé a prchavé střípky dřívějšího vzestupného stavu. Po nocích pláčete, hledáte viníky vně i uvnitř, ale čím více se snažíte, tím více se vzdalujete.

V tomto stavu hlubokého vnitřního smutku se můžete utápět roky a možná i do konce života. Pocit, že jste selhaly a proto jste přišly o boží lásku. Je to však pouhé zdání. Doba temna je zde důležitá proto, protože ve vašem srdci pomalu uzrává láska. To, co jste prociťovaly předtím a na čem teď tak lpíte, byl ohňostroj, který oznamoval váš úspěch. „Vyzrála jsi nad sebou ženo! Povedlo se ti vykročit z rodového stínu!” Ohromná oslava na vaši počest. To je Vzestup. Salva ohňostrojů, tanců, hudby a nesmírného veselí. Nejlepší večírek vašeho života. Kdo však chce ohňostroje po celý rok? Kdo chce pařit po zbytek života? Kdo chce toho nekonečného jointa vykouřit až do konce? To přece nejde! Každý večírek jednou skončí.

Kdy skončí smutek?

To zaleží na tobě. Až přestaneš lpět. Až si od srdce přiznáš, že život jde dál a jestli zrovna ten tvůj stojí za hovno, něco s tím dělej. Večírek už byl, jsi na další velmi vysoké metě, kdy se STÁVÁŠ LÁSKOU. Už ji nezakoušíš, už ji nepoznáváš, už se jí stáváš. Láska sama o sobě není řvoucí a přívalová energie. Je to lahodně hebký závoj slunečních paprsků, který tě láskyplně hladí a vrní ti do ucha. Smutek skončí ve chvíli, kdy přestaneš toužit. Kdy si zařídíš život tak, abys z něj nemusela utíkat. Kdy vytvoříš bezpečné prostředí proto, aby tvá láska, ten jemný lotosový kvítek, mohl vykouknout na hladinu. Můžeš nechat večírek večírkem a těšit se na nová poznání, nebo být obstarožní věčný student ve vysokoškolské putice a vzpomínat na dobré staré dobré časy. Je na tobě, kdy to pustíš, je na tobě, kdy vydechneš a smíříš se s tím, že takový večírek byl dar a už jej nikdy nezažiješ.

Fáze 3 – Láskou jsi se stala

Žádné „woooooow, tak to byla jízda”, ale živocí vibrující vzduch a částečky světla, které přehlédneš, když nebudeš dost pozorná. Je to překrásné, jako když v bolestech porodíš dítě, následná extáze ti zaplaví tělo a hormony vyplaví poslední zbytky rozumu a ty se pak v tichosti svého hřejivého domova díváš, jak tvé spokojené dítko oddychuje v postýlce, hoří krb a VŠECHNO JE TAK OBYČEJNÉ A PROSTÉ. A to je ono. Třetí fáze je dokonalá ve své prostotě a obyčejnosti. Naprosto obyčejná přítomnost, kdy tě lehounce dojme třepotající se lísteček na stromě. Žádné patetické dojímání a rozplývání se, ale milování věcí, tak jak jsou. Úhel pohledu, který tě doposud míjel. Začneš jinak reagovat, jinak se chovat. Vše zcela nenápadně a téměř neznatelně!

Milování s partnerem můžeš prožít jako turista koukající na zdi chrámu nebo se nacítit na to jemné volání srdce, které ti říká „ miláčku, pojď, povedu tě, je tady ticho a klid, uveleb se.”

Už nejsi ve fázi prožívání jen pozitivního, ale i to negativní v tobě, v rodině či ve světě v tobě probouzí lásku! Vymanila jsi se z okovů prožívání stále nových a nových požitků a každý sebemenší moment je pro tebe vzácnost. Tvé nejhorší představy v životě jsou zahaleny láskou, tvé strachy jsou zahaleny láskou. Jsi ve větší důvěře a stala jsi se kamarádka se smrtí. Už se jí nebojíš, je to dobrá přítelkyně. Tvá schopnost rozlišování na dobro a zlo mizí. Je ti stejně dobře v přeplněném obchoďáku nebo v lese. Lásku už nezískáváš, už ji nosíš všude s sebou.

Možná tu velikou změnu na tobě nikdo nepozná. Druhou fázi poznal a cítil každý, kdo tě potkal. Třetí fázi uvidí a ocení jen ten, kdo v ní sám spočívá.