Bylo to mezi vámi kdysi v pořádku a milovali jste se rádi? Najednou se něco stalo a žena vás odmítá. Odmítá nejprve sexuální styk a pak i vaše doteky, přitulení, dech…vlastně cokoli, co se vás týká. A do toho všeho ještě chodí spát do vedlejšího pokoje.
Proč se to děje? Kde jsem udělal chybu? Ptáte se.
Kde je prvotní příčina?
Možná se vám narodilo dítě, možná jste si koupili dům se zahradou, možná má vaše žena novou práci. Jednoduše za tím vším, co se dnes zdá jako její frigidita a odpor k vám, byla únava. Tělo ženy, aby mohlo být milující a přijímající, musí být dobře odpočaté fyzicky i psychicky. Pokud žena trpí stresem nebo opakovaným vyčerpáním, její tělo odmítne dát zbytky SOS energie na sexuální potěšení. Potěšení a touha se vypne. Bez ní totiž přežije. Následně je žena schopna vykonávat jen nutné věci pro chod domácnosti, práci, děti a pro sebe.
Další hřebíček.
U tebe však touha zůstává. Mužova touha je jiná. Je stabilní, je zaměřená na výkon ven, zatímco žena zaměřuje svou sexuální touhu dovnitř a uvnitř. Mužova touha je i při náhlém stresu jakoby „oddělená od těla”. Mnozí muži dokáží souložit i v napjatých situacích. Pokud však muž kultivuje svou sexualitu a přesouvá ji více do srdce, pak už toho také schopen není.
Když se tobě chce a ženě ne, začneš vytvářet tlak. Naléháš, osaháváš, prosíš, vztekáš se a chceš svou dávku sexu za každou cenu. Když je ti opakovaně nevyhověno, přijmeš to jako nevyřčené svolení, najít si milenku. Tvé první čakry řídí tvůj život a máš na to přece právo, že?
Jak to tedy napravit?
Jednoduše! Pokud ti na tvé ženě záleží a nechceš o váš vztah přijít jen proto, že ti pudy zavelely, tak dobře poslouchej.
- Sex až na posledním místě.
Tvá žena problém pravděpodobně nemá. Má jen dočasně vypnuté tělo. Nátlakem se jí tělo nesepne, naopak se vypíná ještě více a každým dalším nájezdem tvého chtíče, víc a víc zavírá své srdce. Buď přítel, ne urputný sexuchtivý manžel.
- Správné doteky!
Velikou chybu děláte, když se ženy mimoděk v běžném denním dění dotýkáte na prsou a vagíně. Je nám to mnohdy odporné. Vagína a prsa jsou naše mínusové body. Vyvolají v nás stažení a zavření. Ochranu. Až jsme otevřené a byla našemu tělu poskytnuta dostatečná předehra (délka závisí na míře vyčerpanosti) a vagína je vlhká, je to pro tebe znamení, že její mínusové body jsou naladěny do plusu! Pokud vagína vlhká není, žena potřebuje ještě dostatečně stimulovat na jiných částech těla, například hlazením, něžnými slůvky atp. Její tělo musí mít pocit, že je v bezpečí a přijímané.
Jestliže se od vás žena odvrací a zrovna nepáchnete, nebo jste se nepohádali, tak to neznamená, že vás nemiluje. I ona touží po vaší přítomnosti, i ona se chce tulit a hladit, jenže POKUD KAŽDÝ JEJÍ LÁSKYPLNÝ DOTEK ČI POHLED JE BRÁN JAKO VÝZVA K SEXU, PŘESTANE CHTÍT KONTAKT. Pokud to, že ti dovolí ji hladit, ihned znamená „Dneska bude sex!!!!!”, věř, že nebude nic. Jen nepříjemná pachuť viny na obou stranách.
Dotýkejte se sebe bezděčně, bezpodmínečně. Dovol své ženě, aby vaše intimní chvilka nebyla zacílená na orgasmus, ale abyste vedle sebe dokázalI jen tak ležet, hladit se. Pokud bude vědět, že když jen trochu slastně zavzdychá, hned jí ho tam foukneš, tak se svému nádhernému ženskému prožívání úplně uzavře.
Ona ví, že to pro tebe není lehké, ale pokud neuchrání své tělo, její ženskost se vypne. Bude pak schopná š.kat, ale neotevře ti své srdce. Tu lásku, po které toužíš, nedostaneš.
Buď pro ženu i přítel. Ona není stroj na orgasmy. Není odpovědná za tvůj chtíč. Pokud tě však miluje, velmi ji chybíš, ale bojí se tvého nátlaku. Nemůže mu vyhovět. Není frigidní, jen velmi zranitelná. Když ukážeš, že ti na ní záleží, že nepotřebuješ nutně průnik do jejich útrob a i tak ji přijímáš a miluješ, její tělo se postupně zase začne zapínat.
Nezapomeň v tyto těžké společné chvíle je iniciátorem milování ona.
Ty se odnaučíš lpění a možná je to pro tebe úžasná lekce transformování tvé sexuální energie do lásky.
9 komentářů. Nechte nové
Moc krásně a citlivě napsáno.. děkuji Vendy ❤.
Výborně napsané. Jsem muž a trvalo mi nějakých 30 let, než mi došlo, kolik podmínek a předpodmínek musí být splněno, aby došlo na sex. Ono vás ženské pochopit, může být šichta na celý život 🙂
Je to tak:-D
Krásnější článek jsem nikdy nečetla.Popsala jste přesně mě…děkuji vám Vendy,tolik se mi ulevilo.
Iniciátorem je teď ona.. Jo jo, je to tak. V tuto chvíli to je cca. 2,5 roku co to zkouším. Za tu dobu byl sex tak 8x.. Nakonec jsem zjistil, že po dobu 2 let měla paralelní vztah. Ano děti máme. Bylo jí to jedno.
O ničem se nechce bavit, jen se vždy uráží když o tom chci mluvit já.
Nemyslím si, že jakmile žena odmítá sex, tak je šance na záchranu. 2,5 roku ztraceného života, nemluvě o sexu před tím, než jsem přenechal iniciativu na ni. I tak to bylo vícekrát.
V začátcích byl sex i 3x denně.
Chápu, že je unavená, ale pomáhám kde se dá. Jezdím domu dřív. Dětem se věnuji. V domácnosti zastanu většinu práce. Vše je stejně k ničemu.
Vidím to na milenku, ač jsem v životě nevěrný nebyl. Ale takto se žít nedá. Trhat to kvůli dětem nechci.
Nejhorší pro děti je, když nechceme odejít z nefunkčního vztahu, kde se oba trápíme a myslíme si, že tak dětem pomůžeme. Ony pak v dospělosti chodí na terapie řešit nenávist k rodičům a neváží si ani svého vlastního života a také si nacházejí partnery, se kterými trpí. Viděli to přece doma.
Každá mince má dvě strany a tak se pokusím nastínit tu druhou.
Myslím si o sobě, že jsem trpělivý. Snažím se udělat svojí ženu a děti štastné, jak nejvíc to jde. Pracuji doma a tak mám dost času ženě pomáhat s chodem domácnosti a s dětmi. Když to na ní padá, tak vezmu děti ven. Plním jí její sny, chce letět balónem, letí balónem. Chce začít fotit, koupím jí ten nejlepší foták, který si můžeme dovolit. Neohlížím se na sebe, moc toho nepotřebuju. Nechodím chlastat, hrát automaty, neberu drogy, moje rodina je můj život.
Postupem času vnímám, jak si pro sebe večer namaže rohlíček a už jí vůbec nezajímá, jestli jsem něco jedl, nebo jestli bych si taky nedal čaj. Jasně, není mi pět, ale když už to držím v ruce, nebo si dělám čaj, tak se své ženy zeptám, jestli si nedá taky. Nezajímá jí co dělám, jaké mám starosti, ani co se uvtniř ve mně děje.
Večer uspíme děti, ona hned vletí do vany a pustí si tam seriál. Po hodině a půl přijde, dá mi pusu a řekne “dobrou”, někdy to doplní i o “promiň”.
Své ženy se nedotýkám téměř nikde, protože je jí to nepříjemné, nebo jí to šimrá. Nesmím jí dát ani pusu na krk nebo uši. Když jí obejmu, je to jako obejmout židli, pokračuje v mití nádobí, nebo u toho dál míchá omáčku.
Svojí ženu bezmezně miluju, dávám jí prostor, nenaléhám na ní. Nevynucuju si sex ani nic jiného, řídím se radami z článku. Vzal jsem si jí a slíbil, že už nikdy nešáhnu na jinou. S tím jsem se naprosto smířil, moje žena se mi líbí a nemám s tím problém.
Když se jí zeptám, proč už se tolik nemazlíme a to nemyslím jen prosté šukání, ale doteky celkově, odvětí, že není čas, prostor ani nálada. Přitom je vzteklá, někdy křičí, nebo hází věcmi. Rozhodně by „to“ potřebovala.
Z našeho vztahu se stal prostý bussiness. Přivez, zaplať, oprav, zařiď. Malý má zelené nudle a hovínko v barvách míchaných vajíček.
My muži vnímáme lásku jinak, není to o žádných “čakrách”. Je to o tom, že se nám žena otevře, v té nejvetší čistotě, nahá mi řekne, abych jí to hezky pomalu udělal. Je přitom zranitelná a naprosto se mi odevzdá. Ukáže mi chtíč, chce mě, prostě mě za něj najednou chytí a vykouří mi ho, protože o mě stojí, protože mě chce.
Jenže moje žena mě nechce, nemá mě ráda, nemiluje mě. A občas tu proběhne nahá, nebo polonahá a už jen z toho se můžu zbláznit.
A odtud pramění ta slavná hláška “Chlapi jsou prasata!”. Nejsme prasata, jen hodně dlouhodobě frustrovaní nezájmem a cítíme se sami. Proto víc než polovina manželství skončí rozvodem a to nemluvím o spoustě manželství, ve kterých si každý jede po své vlastní koleji.
Ruku na srdce, skočili by jste z letadla, kdyby jste věděli, že 2 ze tří padáků se neotevře?
Mám dům plný lidí, ale přesto se cítím hrozně sám. Proč to vlastně všechno dělám? Proč se snažím? Kde mám brát sílu dělat ostatní šťastné a sám být na dně?
A nejlepší na tom je, že si o tom nemáte s kým promluvit. Muži už hodně pokročili, ale pořád se tu drží ten koncept toho, že chlap nebrečí, nestěžuje si. Je jako skála, kousne se do rtu a jde prostě dál. S kamarádem tohle prostě řešit nemůžu, snažil jsem se se ženou mluvit, je to přeci základ že? Nic jí nevyčítám, jen se jí snažím vysvětlit, co se ve mně děje.
Ano pomůže to, na týden, někdy na dva. Ale lehne si na gauč na krovky, sundá si tepláky a řekně něco ve stylu “tak honem, šup!”…
Mimochodem už téměř 5 let kojí (máme dvě děti za sebou) a to jsou její prsa naprosto nedoktnutelná, protože slouží pro malé děti. Ona je tak nemůže používat pro své vlastní uspokojení. Ano celou tu dobu se jich nesmím dotknout a v podstatě se na ně ani podívat.
Už ztrácím sílu, nemám důvod nic dělat, zlepšovat se..
Pro všechny, kteří jsou na tom stejně: Držte se, nejste v tom sami, je nás hodně. Prostě hlavu vzhůru a tlačte to dál, makejte. Třeba se stane zázrak. A když ne, tak budete vědět, že jste udělali všechno správně.
Vidím, že to máte stejně jako já. Už “krásných” 13 let. Totálně bez emocí, když už sex 1x za 3 měsíce, tak s milionem ironických keců a ve stylu “hlavně rychle”. Co mě ale ničí nejvíc, je absolutní absence citů. Když člověku není psychicky dobře a nemá oporu v protějšku. Nebo i když netlačíte na pilu, jen zlehka nenucené náznaky, které jsou hned v zárodku odseknuty řečmi o nadrženosti, kdy údajně nemyslím na nic jiného. Ale když přijde na nákupy, tak i ten úsměv je. Nedokážu z ni dostat proč se tak děje, kde je problém. Nikdy není nálada se o tom bavit. Kdyby to byl měsíc, rok…ale tohle trvá strašně dlouho a jsem z toho naprosto zoufalý. Nepiju, nehulím, mám vzdělání, slušně vydělávám, starám se o rodinu, pečuju o sebe, nejsem žádný sociál. Asi je to málo. Závidím lidem kolem sebe, kterým vztah funguje. Já už veškerou snahu vzdal. Držím to pohromadě jen kvůli dospívající dceři, protože nechci riskovat, že to nejvíce odnese ona.
Celá léta hledám slova, kterými bych manželovi citlivě vysvětlila, jak to vnímám já aniž by se urazil či si vnuknul myšlenku, že už ho nemiluji a tento článek to naprosto přesně vystihuje….až mě to trochu děsí. Díky moc!